Promyšleně vystavěný příběh nové prózy scenáristky a spisovatelky Anny Vovsové začíná vyprávět fotografka Hana, žena, která se rozhodla, že už nechce žít. Po ponižujících manželových nevěrách a odchodech pro ni život ztratil smysl, děti nemá, vztah se sestrou skřípe, všechno už bylo, všechno vyfotografovala, zachytila, uložila, je konec. Chce zmizet, ale nevyjde jí to, zabrání jí v tom tragédie, která je výsledkem jednoho náhodného setkání.

 Próza psaná vytříbeným jazykem splétá vzpomínky na nedávnou minulost se současností a soukromá historie několika postav se odvíjí na pozadí globálních událostí. Vedle intimního tématu vztahu dcer a matek autorka popisuje i tíhu exilové zkušenosti, jíž mimochodem sama prošla, a konfrontuje ji s nevraživým pohledem převážné části společnosti na uprchlíky.