Už jste se někdy přistihli, že svým dětem říkáte něco jako... „Vidíš, Péťo? Janička už to zvládá. Je tak šikovná. Proč ty to ještě neumíš?“ „Přestaň s tím! Koukej, všichni se na tebe dívají. Co si o tobě pomyslí?“ Na první pohled to může znít nevinně – prostě klasické „rodičovské“ věty. Jenže „spoiler“: tak neškodné nejsou. Ta první? Skoro jako byste svému dítěti rovnou předávali manuál k doživotním pochybnostem o sobě. Ta druhá? Expresní jízdenka k tomu, aby se z dítěte stal člověk neustále se ohlížející na názory ostatních.

Vítejte v ERROR mini-sérii: „Programování“ dětí – příručce, která (po)může zachránit vaše ratolesti (a taky vás) před nevědomými pastmi, o kterých jste neměli ani tušení.

A teď to hlavní: rodičovství není jen o výchově dětí. Je taky o přeprogramování vlastních hlav, které jedou na autopilota už od dob, kdy jsme sami byli malí. Jde o to vyhnout se nástrahám jako „Protože jsem to řekl/a!“ a naučit se vychovávat respektující, samostatné bytosti, aniž bychom se proměnili v „rodičovskou policií“.

V téhle mini-knížce se dozvíte třeba:

Jak pár zdánlivě nevinných vět může z dítěte udělat jedno velké klubíčko nejistot – a čemu se raději vyhnout.

Proč výchova postavená na strachu nebuduje respekt, ale spíš odpor (a možná i naučenou falešnou poslušnost).

Jednoduché a přitom chytré způsoby, jak dětem předat určité pravomoci – aniž by vám (možná) podpálily dům.

Jak zvládnout chvíle, kdy se vaše amygdala (alias mozková „královna dramat“) rozhodne rozpoutat bitvu kvůli jedné „ztracené ponožce“.

A samozřejmě se ponoříme i do podvědomých programů, které tajně ovlivňují vás i vaše děti. Berte to jako příručku na „odladění“ rodičovského přístupu – s kapkou humoru, aby vás to bavilo.

To všechno znamená méně křiku, opravdovější spolupráci a klidnější domácnost pro vás i vaše děti.

Protože ruku na srdce: rodičovství je mix únavy, chaosu a chvil, kdy zpochybňujeme sami sebe.

Přesto (a možná právě proto) je to jedna z nejúžasnějších cest, na kterou se kdy vydáme – zejména když ji prožíváme vědomě.