„Stále věřím v lidi. Kdysi to byla má největší slabost. Dnes je to zdroj mé síly.“

Když byla osmašedesátiletá Gisèle Pelicot předvolána na policii, netušila, že její dosavadní život právě končí. Manžela, s nímž strávila padesát let, přistihla ostraha supermarketu při natáčení záběrů pod sukněmi žen. Následné vyšetřování odhalilo zdrcující skutečnost ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠– Dominique Pelicot své ženě devět let tajně podával omamné látky, v bezvědomí ji znásilňoval a do jejich domova zval desítky cizích mužů, aby ji zneužívali také. Vše si pečlivě dokumentoval.

O čtyři roky později stanul s dalšími padesáti muži před soudem. A Gisèle učinila krok, který změnil její osud, francouzskou legislativu i pohled světové veřejnosti na sexuální násilí.

„To oni musí zahanbeně sklonit hlavu, ne já,“ prohlásila a otevřela soudní jednání veřejnosti.

Gisèle Pelicot se stala hlasem i tváří milionů obětí sexuálního zneužívání a domácího násilí. Její slova obletěla svět. Její odvaha inspirovala.

Nyní vypráví svůj příběh vlastními slovy.

Vrací se k dětství, kariéře, mateřství i manželství. Přináší silné poselství o zotavení. Připomíná, že oběti nemají žádný důvod k hanbě. Že i po nepředstavitelné zradě lze jít dál – a znovu nalézt radost ze života i lásku.

Óda na život není příběhem oběti.

Je memoárem ženy, která se odmítla vzdát.