Román je fantastickou alegorií, kterou sama autorka označuje jako „vězeňskou pohádku“. S vtipnou nadsázkou, jazykovou invencí a satirou ztvárňuje život za mřížemi – ovšem z perspektivy zvířat. Alegorická bajka tematizuje svět ženské věznice (Mňauznice) skrze příběhy zvířecích obyvatel – především koček, ale i vran, psů či krys. Hlavní postavou je svobodomyslný Kocour (Don Kočleone), který vede gang ve vězeňském dvoře.

Jeho život naruší příchod bílé vrány Irči – naivní, dobrosrdečné a hluboce lidské postavy, která si s sebou nese otisk svobody i zranitelnosti. Do děje vstupuje i šlechtěná britská kočka Šanelka, která do vězeňského prostředí přichází hledat svou zatčenou paní. Spolu s Irčou a Kocourem se vydávají na zdánlivě nemožnou misi: zachránit člověka z vězení. Tato cesta se stává jakousi metafyzickou poutí, v níž se prolíná náznak orwellovské satiry, dětské pohádky i ruské grotesky.

Vychází s doslovem překladatelky Kateřiny Šimové.