Stefan si namlouval, že na tu zrzku, o níž snil během studií na Kolumbijské univerzitě, už zapomněl. Jenže pak stačilo, aby Clio zahlédl, a všechno bylo zpátky… Všechno? Bohužel ne. Stefan už dávno není ten ideálů plný mladý Sicilan. A o pel radosti a štěstí přišla i Clio. Kolik jim zbývá naděje, že jeden v druhém a každý sám v sobě objeví, čím bývali? Nebo už je Clio příliš unavená a Stefan se naučil všechno přepočítávat jenom na peníze?