„Proč si myslíš, že to udělal někdo jiný a ona to vzala na sebe?“ zeptal se. „Ale no tak. Celá ta historka je přitažená za vlasy. Je sama doma. Slyší hluk z přízemí. Nezavolá policii, ale místo toho jde do trezoru, kde má otec zamčenou zbraň, ze které, jak ona tvrdí, nikdy nestřílela. Zvládne ji nabít a natáhnout závěr. Řekne domnělému lupiči, že má zbraň, aby odešel. Když ji neposlechne, chce ho vyděsit, tak na něj namíří a vystřelí. Náhodou se jí to povede tak skvěle, že se mu trefí přímo doprostřed čela. Připomínám, že to všechno za úplné tmy. To by byla sakra náhoda, nemyslíš?“