Skupina Marcipán, jež debutovala předloni albem Kolik cukru, tolik mandlí, hraje v pětičlenném, ryze akustickém obsazení bez bicích naše lidové písničky s odpichem, který jí může závidět nejedna rocková formace. Zpívající houslista Jiří Hodina, který působil rovněž s vokálním souborem Schola gregoriana pragensis, je zakládajícím členem Českomoravské hudební společnosti (jež se později prosadila podjménem Čechomor), klavíristka Martina Přibylová hraje mimo Marcipán na cembalo barokní hudbu, bratři Škochovi, kytarista Ondřej a klarinetista (saxofonista, flétnista…) Štěpán, mají "paralelní" angažmá u Chinaski a konečně kontrabasista Tadeáš Mesany hraje se Šumem svistu. Repertoár vybral Jiří Hodina vesměs ze Sušilových Moravských národních písní, jeho výsledná podoba však může domácí folklorní fundamentalisty vyvést z míry: Marcipán jde mnohem dál, než třeba Hradišťan s Jiřím Pavlicou. Spektrum zvukových barev rozšiřují dva hosté: Hana Blochová na gotickou harfu a varhanní portativ ahráč na perkuse Jan Linhart. Výtvarně pozoruhodným obalem přispěl Štěpán Dančo, v jeho bookletu naleznete všechny texty i zasvěcený komentář etnografa Luboše Kafky. "Syndromu druhého alba",který interpretům po úspěšné prvotině často hrozí, se Marcipán obloukem vyhnul. Novinka Polajko! je vyzrálejší, zaujme navíc i výbornými vícehlasy. V říjnu skupina vystoupí na festivalu Struny podzimu, kde bude jejím exkluzívním hostem francouzský flétnista Miqueu Montanaro, který představuje vyhledávaného spoluhráče nadžánrových osobností ze světa world music i jazzu.