Z komentáře k původnímu 2LP albu 1 10 2071 "Bohuslav Matoušek Joseph Haydn Houslové koncerty" vydanému v Supraphonu v roce 1976 uvádíme následující důležitou poznámku:

„Je ovšem nutno upozornit, že tato deska není autorsky zcela nesporná; u prvního koncertu B dur je Haydnovo autorství jen vysoce pravděpodobné (koncert je poprvé uveden v Breitkopfově katalogu z roku 1767 jako „III Conc. di Cannabich"), koncert D dur je dubiózní (možné autorství Karla Stamice). Nesporně Haydnovy jsou zbývající koncerty — F dur, napsaný před rokem 1766 (pro klavír nebo cembalo a housle) a známý A dur bez data vzniku, zvaný „Melk" podle místa provenience rukopisné předlohy. Ve starší literatuře bývá uveden jako violoncellový koncert, neboť violoncellová úprava tohoto díla byla známa dřív než původní znění.
Ze všech těchto nejasností je patrno, že mladý Haydn byl dosti bezstarostný v otázce osudu svých děl i jejich případného vydávání, a proto se mnohá bez jeho vědomí a přičinění objevila v tisku. Zejména po roce 1775, kdy jeho popularita stoupla, začali vydávat nakladatelé jeho díla v různých úpravách nebo i díla jiných autorů pod jeho jménem, což dnes znesnadňuje vyřešení otázek autorství. Přesto, že Haydnovy koncerty pro housle stojí poněkud na okraji skladatelovy tvorby, nelze jim přisuzovat vedlejší roli ani v jeho vlastním, ani v dějinném vývoji.“

Pozn.vydavatele:
Naše dokumentace k digitálním titulům se zpravidla drží původních fyzických předloh a odborným komentářům k nim, proto vedeme provedení Bohuslava Matouška s autorstvím Josepha Haydna
a nahrávku Koncertu pro housle a orchestr č. 1 D dur v interpretaci Zdeňka Brože (původní LP album 8110 0448, Panton (P) 1984, digitální vydání pod. kat. č. VT 0456-2) s autorstvím Karla Stamice.
Zatím nám není známo, že by došlo k nějakému finálnímu „rozuzlení“.