Jméno Viktora Ullmanna, jedné z nejpozoruhodnějších osobností hudební Prahy meziválečného období, po válce zmizelo z hudebního života i z historie. Zkreslený komunistický výklad dějin uznával v dějinách meziválečné hudby jen jména česká.
Ve skutečnosti hudební život Prahy v tomto období tvořili stejnou měrou i umělci němečtí a židovští.
Viktor Ullmann (nar.1.1.1989 v Těšíně) patřil mezi ně. Byl německý žid, ale svou nacionalistickou a náboženskou příslušnost si příliš neuvědomoval. Byl především všestranným umělcem, respektovaným a uznávaným všemi.
Uplatňoval se jako klavírista, korepetitor, dirigent, kritik a hudební skladatel........
S pokračující diskriminací židovského obyvatelstva přenesl svou aktivitu do soukromí a pořádal soukromé koncerty, přednášky a přehrávky gramofonových desek pro své české i německé přátele.
V tomto předválečném období napsl na čtyřicet skladeb orchestrálním, klavírních, komorních a také dvě opery. Lze v nich vystopovat inspiraci všemi vlivy, kterými prošel.
Tvorba písňová prozrazuje inspiraci mahlerovskou. V podáné pěvce Petra Matuszeka uslyšíme z tohoto Ullmannova tvůrčího období šest písní cyklu Geistliche Lieder op. 20 a čtyři písně cyklu Liederbuch de Hafis op. 30.
Oba opusy jsou z roku 1940.
8. září 1942 byl Viktor Ullmann deportován do Terezína, sevečeského opevněného města, které bylo nacisty určeno za přestupní stanici evropských Židů na cestě do vyhlazovacích táborů v Polsku. Přesto tam umělci, kterých bylo
velké množství, vyvíjeli intenzivní kulturní činnost. Viktor Ullmann se jí aktivně účastnil. Jako v dobách míru psal podnětné kritiky, pořádal přednášky, zorganizoval Studio pro novou hudbu a komponoval pro potřeby hudebního života
např. sbory, písně, smyčcový kvartet, tři klavírní sonáty, operu Král Antantidy, která se však v Terezíně provedení nedočkala. Za dva roky pobytu napsal Viktor Ullmann přes dvacet hudebních děl.
Když dostal rozka z k transportu do Osvětimi, nechal své rukopisy v Terezíně, a tak se prostřednictvím jeho přátel zachovaly až do našich dnů.
Teprve nedávno však byla veřejnost s touto skutečností seznámena, a skladby Viktora Ullmanna se tak dostávají do hudebního života. Z tohoto terezínského období zpívá Petr Matuszek 12 písní op. 47 "Der Mensch und sein Tag,
komorní skladbu Herbst, Drei Lieder na slova C. F. Meyera a zachované písně z cyklů Drei Chinesische Lieder, Liedr der Tröstung I. a Chansons des enfants Francaises".
Viktor Ullmann zemřel pravděpodobně 18. října 1944 v osvětimské plynové komoře - v "továrně na smrt".....