Někdy ani sám nevím, zda je pro moji hudbu důležitější Praha nebo jazz. V názvu naší kapely máme pro jistotu již patnáct let obojí s tím, že od všeho je zde ke slyšení trochu.
Když v roce 1987 vyšlo první album Jazz Fragmentu Praha nazvané Anaconde, nebylo vůbec jasné, zda kromě vystupování budeme ještě někdy znovu společně natáčet.
V úvahu přicházely jen dvě skladby z dřívějšího období, postupně ale přibývaly novinky, kde vedle elektrifikovaných houslí Milana Pěkného se otvíral prostor pro ženský vokál.
Z celé československé moderní scény se nakonec Světlana Musilová ukázala být onou ideální interpretkou, která vše zvládla nejen technicky, ale na několika místech svůj part rozvinula
i aranžérsky. Děkuji touto cestou také našemu bývalému členovi Víťovi Musilovi, který se po jedenáctiletém pobytu v Kodani rozpomenul na naše společné koncerty v Čechách
a ochotně vypomohl jako studiový hráč. Na podobě této nahrávky má podíl i hostující bubeník Jiří Kollman z Kutné Hory, pražský saxofonista Jiří Mazán, kmenové muzikanty
ani nejmenuji, neboť s těmi jsme skladby mnohokrát ověřovali před domácím i zahraničním publikem....
Jiří Faix, 1992