Jan Dismas Zelenka (křtěn 16.10.1679 – noc z 22. na 23.12.1745) byl jeden z nejvýznamnějších českých skladatelů období vrcholného baroka.
Z komentáře k původnímu albu DV 6042 vydaného Suprahonem v r. 1964:
Za Zelenkova pobytu v Praze vznikla celá řada jeho komorních a orchestrálních skladeb. Rukopisy nesou označení " A Praga 1723" a jejich písmo prozrazuje spěch
...všechna dobrá hudba minulých staletí není též hudba živá, schopná plně zaujmout a obohatit dnešního posluchače. Často se ze sta rukopisných partitur najde jedna, kterou je opravdu třeba vrátit životu. To platí o Zelenkových orchestrálních dílech.
Jejich hudební řeč je zvláštní: spojuje v sobě přísnost a důslednost slohu velkých kontrapunktů s improvizačním elánem, hodným Handela nebo Vivaldiho. Zejména v partiích s koncertantními sólovými nástroji cítíme přímo živelnou hráčskou rozkoš z muzicírování, z vychutnání nástrojové virtuozity. Tak vznikly rozsáhlé plochy první věty Sinfonie s velkolepými party sólových houslí a hoboje. Opěrné sloupy formy tvoří stále se vracející úvodní myšlenka - rázná, bohatě rytmicky pulsující a zajímavě nepravidelně členěná...Barokní Sinfonia není přirozeně symfonií klasickou; podobá se spíše svitě s koncertantními prvky. Podobně i barokní název Ouvertura se přenesl z úvodní části skladby na celou svitu. Též
v Zelenkově Ouvertuře je nejzávažnější věta vstupní - po formální stránce tzv. francouzská ouvertura s monumentálním úvodem a závěrem v pomalém tempu s charakteristickým-tečkovaným rytmem a vzručující harmonií, bohatou na nádherné disonance....
Milan Munclinger