Z komentáře k původnímu LP albu 1 10 2184 se svitami VÁCLAVA TROJANA (*24.4.1907 – † 5.7.1983) vydanému Supraphonem v roce 1977 a nyní vydávanému poprvé digitálně:
...Trojan je rozený dramatik. Odtud úspěch nejen jeho opery, nýbrž také dnes již početných scénických a rozhlasových hudeb.
A též hudby k filmům. Ta zatím tvoří jádro Trojanovy tvorby. Tu doprovází filmy kreslené, jindy trikové, kombinované, film hraný, nebo filmy loutkové. Z těch jsou nejvýznamnější ony Trnkovy: Špalíček, Císařův slavík, Bajaja, Staré pověsti české, Sen noci svatojánské. A z nich měly zase největší ohlas - u dětí i u "velkých" - Špalíček a Bajaja.
Vznikem pozdější Bajaja (1951) je příběh dlouho vážný, místy docela smutný. Poněvadž však jde o pohádku (podkladem byla ona Boženy Němcové), přestanou být její hrdinové včas nešťastni, všecko se v dobré obrátí a zbyde dost místa pro svatební veselí, rozverné turnaje i slavnostní vítězný pochod.
Ve Špalíčku (1948) má jasnou převahu radost (pořádně si tu posteskne jen truchlivá píseň o vojně). Je to jakýsi hudební rok na vsi, pestrý kolotoč písniček, říkadel a tanečků z různých ročních období. Výňatky, vybranými do svity z jeho hudby, provedou posluchače spolehlivě názvy jednotlivých částí svity...
Trojan je české filmové hudbě tím, čím je české opeře Smetana.
Karel Šrom, 1977