Z komentáře k původnímu LP albu 81 0746-1 vydanému Pantonem v roce 1988 a nyní vycházejícímu v Supraphonu poprvé digitálně:
I když je MILOSLAV KABELÁČ (1908-1979) jeden z nejosobitějších skladatelů evropské hudby 20. století, především symfonik...přináší i v oblasti hudby komorní, vokální, v tvorbě pro sólové nástroje.. i v oblasti elektroakustické hudby nevšední obsahové hodnoty. K takovým dílům náleží i "Osm invencí pro bicí nástroje, op. 45" (1962-63), první ze tří skladeb komponovaných pro soubor Les Percussions de Strassbourg. Jsou Kabeláčovou nejznámější a nejhranější skladbou, proslavenou i v baletní zpracování...Skladby MILANA SLAVICKÉHO (1947) se stále častěji objevují na programech našich i zahraničních umělců, získávají ocenění v soutěžích a reprezentují současnou českou tvorbu na hudebních festivalech. Vedle orchestrálních skladeb...tvoří početnější skupinu Slavického tvorby skladby komorní..Barevná rozmanitost a proměnlivost zvukového charakteru spolu s virtuozitou členů Pražského souboru bicích nástrojů inspirovala Milana Slavického k napsání "Tří toccat pro tři hráče na bicí nástroje" (1984)...Osobitá melodika a rytmika, smysl pro tektoniku a barvu, ukázněnost a cílevědomost skladatelské práce jsou hlavní charakteristické znaky zralé tvorby MILOSLAVA IŠTVANA (1928), který je zároveň výraznou osobností pedagogickou na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Od 60. let byl Ištvanovým silným inspiračním zdrojem vedle moravského folklóru svět africké hudby, jeho rytmická pestrost a barevnost, bezprostřední vztah k okolnímu světu a přírodě. Zvýšený zájem o rytmus se projevil v častém používání bicích nástrojů i v oblasti komorní a vokální hudby...Do této sféry patří i "Psalmus niger", dvouvětá skladba pro 6 hráčů na bicí nástroje z r.1972...
Ivana Loudová