„Dlouhohrající deska (LP) trvá minuty, letité přátelství (také LP) trvá roky. Jaroslav a já se přátelíme přes půl století.

Naše první společná písnička Strašidýlko Emílek je z roku 1967. Když mi ji skladatel v uniformě vojína základní služby prvně zahrál, netušil jsem, že právě započala spolupráce celoživotního rozměru a že takových písní přivedeme na svět čtyři stovky.
O Uhlíře jsem se dělil s Karlem Šípem. Jeho texty byly adresovány dospělým, kdežto moje většinou dětem. Ale oba, Jaroslav i já, jsme přitom chtěli, aby to byly písně obecně prospěšné, aby si v nich přišli na své i rodiče. Asi se to povedlo, protože úspěšně krátily cestu celým rodinám při únavné cestě autem.    
Když byl Jaroslav Uhlíř oceněn cenou Pangea Za úsilí o nápravu věcí lidských, řekl o něm odborně fundovaný muzikolog, že jeho hudební invence je dvořákovsky česká a prostá. Promluvil mi z duše. I já si myslím, že je to Antonín Dvořák české populární hudby.“