Tři vraždy v jediném týdnu jsou na protivné maloměsto příliš. Ještě že tudy projíždí Maigret…

Cestou z kongresu v Bordeaux to Maigret vzal oklikou přes Fontenay-le–Comte, jen aby se mohl vidět s přítelem z mládí. Avšak dvakrát do téže vody nevstoupíš, zvlášť v ubrečeném hnízdě, kde lijavec otevřel stavidla komisařovy mrzutosti do té míry, že větší kakabus by se v kraji Vendée aktuálně nenašel. Bodejť. Podlézaví maloměšťáci si tu zjevně závidí i pětník navíc, socani jsou na vzestupu, o aroganci honorace nemluvě. A navrch ten ukrutný mord – hned trojnásobný. Nejprve švagr zdejšího šlechtice, pak osamělá vdova a po ní neškodný opilec, všichni ubití vodovodní trubkou. Logiku to nemá. Četnická služebna sice rozjede razii, až to lítá, leč zkušený kriminalista ví, že ve změti bídných indicií je nejdřív třeba stanovit motiv. A to rychle, než dav podnikne lynč nevinného. I otrlý Pařížan Maigret aby se bál, jenže za jakou nitku tu sérii šíleností rozplést?

„Zášť v tísnivém prostoru řádí s razancí vitriolu. Řešení vysvitne z úsečných dialogů a skvělého čtení povah, což Simenona naučila poctivá novinařina.“ – Sud Ouest (Bordeaux)

„Bravurní portrét francouzské malosti. Rozhovory ji předvádějí spíš v náznacích, zatímco postavy tápou a dobře to o sobě vědí. Mizantrop Maigret jim to neulehčuje, ale opět zasáhne včas.“ – SME

„U Seiny či venku, napřed si dá sklenku. Ať je hezky nebo leje, pro zločince záhy zle je!“ – z ohlasů na databazeknih.cz

Lidé ho sledovali očima a jemu se zdálo, že v jejich tvářích čte němou otázku. Udělá něco? Nebo bude neznámý moci dál beztrestně zabíjet? Někteří ho plaše zdravili, jako by říkali: „Víme, kdo jste. Říká se o vás, že si umíte poradit i s nejobtížnějšími případy. A vy, vy se nenecháte omráčit jistými osobnostmi.“ – ukázka z textu